Z očí do očí: úniky ze spisu - služba veřejnosti nebo řízená poprava? #36

Správně načasované zveřejnění třaskavé informace může změnit běh dějin - svrhnout vládu a vynést k moci novou.

Co když ale informace pochází z neveřejného trestního spisu? Je její zveřejnění projevem veřejného zájmu - nebo cílenou mediální popravou?

O práci investigativních novinářů, ale i o samotných únicích ze spisů, přichází diskutovat náš host Jan Hrbáček, který se investigativní žurnalistice věnuje už více než 30 let. V podcastu vzpomíná na situace, kdy se mu do rukou dostaly informace, které mohly změnit běh dějin. Jednou z nich byla i tzv. Kubicova zpráva, popisující rozsáhlou korupci napříč státní správou za vlády Jiřího Paroubka a ČSSD. Zpráva vznikla těsně před volbami - a byl to právě Hrbáček, kdo ji zveřejnil. Její publikace tehdy zásadně ovlivnila výsledek voleb. Jak tehdy uvažoval o veřejném zájmu a možných důsledcích zveřejnění?

V rozhovoru se také vrací k případu odhalení nepřípustného chování ředitele BIS, který se aktivně zapojil do vyšetřování svého bývalého podřízeného. Hrbáček popisuje tlaky, které po zveřejnění čelil, i způsoby, jakými novináři brání své zdroje a odolávají snahám o jejich odhalení.

V závěru epizody diskutují obhájci Šimon a Petr Tomanovi s hostem o únicích ze spisů: kdo a proč je vynáší, jak by s nimi měla média zacházet, kde přesně končí právo veřejnosti na informace a začíná ochrana soukromí a pověsti - a zda se dá proti únikům ze spisů vůbec účinně bránit.

Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.