Omyl v ceně e-shopu: právní následky pro obchodníka i spotřebitele
V sobotu 7. června 2025 se na oficiální české mutaci internetového obchodu Reebok objevila kuriózní chyba – ceny zlevněného zboží byly chybně zobrazovány v korunách místo v eurech. Například zboží, které se ve verzích států platících eurem zákazníkům zobrazovalo za 80 € (tedy cca 2.000,- Kč), se v „české variantě“ ukázalo za 80 Kč. Uvedená chyba vydržela až do nedělního večera, kdy ji prodejce odstranil – e-shop již zobrazuje ceny pouze v eurech a česká měna byla dočasně vypnuta.
I díky tomu, že se o této chybě začalo hojně psát na sociálních sítích a články o ní vydala i některá česká média, stihlo si dle našich odhadů nakoupit desítky tisíc, možná i nižší stovky tisíc zákazníků. Především na sociální síti X se pak uživatelé „předhánějí“ v tom, kdo má vyšší číslo objednávky. To nejvyšší, které jsme v době psaní tohoto článku nalezli, bylo 374 592. Takové situace nejsou vzácné – podobný omyl se v minulosti přihodil i řadě dalších e-shopů, kdy HPmarket nabízel herní notebooky za 1 Kč, ale obratem objednávky rušil, protože nízká cena patřila k dárkovému zboží za zakoupený notebook, Alza prodávala tehdy nové iPhone 6 za 800 Kč a Lego pro změnu exkluzivní sady za desítky korun místo tisíců.
Je v tomto případě chráněn spíš spotřebitel, nebo obchodník? Má cenu podávat v případě nedodání zboží žalobu? Jakým způsobem na podobné situace nahlíží právo, se dozvíte dále v tomto článku.
Obecně k uzavření kupní smlouvy při nákupu na e-shopu
V případě nákupu prostřednictvím e-shopu, tj. prostředky komunikace na dálku, dochází zpravidla k uzavření kupní smlouvy dvěma způsoby. V prvním případě dochází k uzavření kupní smlouvy okamžikem přijetí nabídky (oferty) spotřebitelem. Vystavení zboží s uvedenou cenou na e-shopu se považuje za závaznou nabídku ve smyslu § 1732 odst. 2 ObčZ. Jako první variantu lze tedy uvést situaci, kdy k uzavření kupní smlouvy dochází okamžikem přijetí spotřebitelem, který klikne na objednávkové tlačítko, které musí být ze zákona označeno „Objednávka zavazující k platbě“ či obdobně (viz. § 1826a odst. 2 ObčZ). V takovém případě může podnikatel od takto uzavřené smlouvy odstoupit pouze v případě, že vyčerpal zásoby nebo ztratil schopnost plnit.
Někdy se však můžeme setkat s tím, že má prodejce ve svých obchodních podmínkách ujednání, že smlouva vzniká později, například až odesláním zboží kupujícímu. Jak se dočtete dále, toto byl i případ společnosti Reebok. A jak plyne z judikatury soudů, není v tomto jednání rozpor s právem, jelikož § 1732 odst. 2 ObčZ má dispozitivní povahu a smluvní strany se tak od něj mohou odchýlit.
Platnost kupní smlouvy při zjevně chybném ocenění
Občanský zákoník (§ 583) výslovně stanoví, že: „Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.“
Posuzovanou situaci lze považovat jako omyl prodávajícího – prodejce stanovil cenu, kterou ve skutečnosti nechtěl, přičemž tento omyl byl pravděpodobně způsoben technickou chybou. Pokud by obchodník dokázal, že k tomuto omylu došlo a kupující o něm věděl či vědět měl a mohl, pak je taková smlouva neplatná. Pokud naopak průměrný spotřebitel o omylu nevěděl (nebyl zřejmý), je smlouva platná a závazná. Dodejme, že cena je bezesporu jedna z rozhodujících okolností.
Zákon (§ 552 ObčZ) dále uvádí, že pokud projev vůle nebyl zjevně vážný, o právní jednání se nejedná (např. když cena zjevně neodpovídá realitě). Dojde-li tedy průměrně rozumný spotřebitel k závěru, že cena je neobvykle nízká, může jít o „neprojevení skutečné vůle“ a kupní smlouva v takovém případě vůbec nevznikne – prodejce při stanovování ceny neprojevil svou skutečnou a vážnou vůli. V praxi tedy platí: pokud je cena až podezřele nízká, smlouvu lze považovat za neplatnou.
Práva prodejce: Odstoupení od smlouvy nebo její neplatnost?
Český zákonodárce dal v takových situaci prodávajícímu poměrně silné postavení. Jak již bylo naznačeno výše, pokud spotřebitel mohl bez větších obtíží posoudit, že cena zřejmě neodpovídá realitě, nebude takto uzavřená smlouva platná. Pokud tedy cena zjevně neodpovídá hodnotě zboží, obchodník nemusí objednávku akceptovat jako závaznou, i když třeba spotřebiteli již poslal potvrzení o jejím přijetí e-mailem. Obchodník může zákazníka o chybě informovat a v zásadě navrhnout dvě řešení – doplacení ceny ze strany zákazníka do úrovně „správné“ ceny nebo vrácení peněz.
Jak bylo uvedeno výše, kromě obecně platných právních předpisů se může podnikatel nepříjemnostem způsobeným omylem vyhnout také tím, že kvalitně připraví své obchodní podmínky. V těch si může ujednat, že k uzavření smlouvy dojde později, a to například okamžikem odeslání zboží, čímž nabídku (objednávku) definitivně „akceptuje“. To znamená, že do chvíle, než e-shop zboží fyzicky odešle, smlouva podle takových obchodních podmínek uzavřená není – objednávka je pouze návrhem, který může zákazník (kupující) vzít zpět, nebo který podnikatel nemusí přijmout, resp. může odmítnout. Podnikatel se tímto způsobem může chránit před chybami, které může způsobit lidský faktor nebo technický problém. V takovém případě bude podnikateli stačit, pokud si chyby všimne před odesláním zboží.
V praxi by tedy prodejce měl ve svém postupu zohlednit to, jakým způsobem má stanovenou podmínku uzavření kupní smlouvy. Pokud je takový systém „jednostupňový“, tedy k uzavření kupní smlouvy dojde automatickým potvrzením po odeslání objednávky spotřebitelem, je postavení obchodníka o něco složitější než v případě, kdy k uzavření kupní smlouvy dojde až odesláním objednaného zboží. Po zrušení objednávky musí samozřejmě dojít k vrácení peněz spotřebiteli.
Práva zákazníka: může trvat na dodání za chybně uvedenou cenu?
Obecně platí, že pokud je smlouva platná, strany jí musí plnit. Spotřebitel má právo požadovat dodání zboží za dohodnutou cenu nebo případně se domáhat plnění soudní cestou. Jen výjimečně (což je právě situace zjevného omylu a zcela nepřiměřené ceny) se tento princip neaplikuje. Spotřebitel zpravidla nemůže vymáhat zboží za cenu, u které mu muselo být jasné, že jde o zjevnou chybu. V takovém případě by se soud pravděpodobně přiklonil spíše na stranu prodejce, jelikož taková smlouva platně nevznikla (nebo byla od počátku neplatná).
Česká judikatura tento postup potvrzuje. Vzpomeňme například kauzu „Gastromania“, kdy Nejvyšší soud ČR v roce 2019 v řízení vedeném pod sp. zn. 33 Cdo 2442/2018, potvrdil názor odvolacího soudu, který ve věci chyby v ceně zboží na e-shopu dospěl k závěru, že u zjevně chybných cen je možné smlouvu zneplatnit tehdy, pokud kupující prokazatelně věděl o omylu. Nevěděl‑li o omylu a nebyla-li chyba zřejmá, smlouva by byla považována za platně uzavřenou. Opět se tedy vracíme k tomu, že musí jít o takový omyl, který je zřejmý průměrnému spotřebiteli.
Jaká je situace společnosti Reebok?
V současnou chvíli je již zřejmé, jak se společnost Reebok k nastalé situaci postavila. Zklamaným kupujícím dorazilo zrušení objednávky společně s omluvou, kdy jako důvod je uvedena technická chyba. S ohledem na téměř 400 000 objednávek tak situace dopadla dle očekávání a většina je na straně zklamaných ze zrušených objednávek na značkové boty za cenu nedosahující ani ceny poštovného. Jen pár šťastlivců se na sociálních sítích pochlubilo, že jim následně dorazilo i potvrzení o odeslání.
Společnost Reebok má totiž ve svých podmínkách uvedeno, že kupní smlouva vzniká až odesláním zboží (nikoli samotným potvrzením objednávky). I pokud by to tak nebylo a k uzavření kupní smlouvy by došlo dříve (potvrzením objednávky ze strany Reeboku), lze konstatovat, že ceny byly tak nepřiměřeně nízké, že průměrný spotřebitel by zcela jistě měl dojít k závěru, že se jedná o pouhou chybu.
Dle našeho názoru by neobstál ani argument, že se zlevněné kusy, kterých se omyl týkal, byly z velké části ze starších kolekcí. Na zjevný omyl totiž ukazuje kromě podezřele nízké ceny (sleva by dosahovala i 95 %) také skutečnost, že „původní“ cena před slevou byla vedle aktuální ceny rovněž na první pohled chybná, kdy například u bot se pohybovala mezi 100 a 130 Kč místo EUR. Domníváme se, že takovou cenu průměrný spotřebitel v České republice nebude považovat za správnou cenu, neboť boty v takovéto cenové hladině nelze zakoupit ani v případě, že by se jednalo o padělky či mnohem levnější či méně známé značky.
Naše závěry potvrzuje i veřejná diskuse, ze které jednoznačně vyplývá, že naprostá většina těch, kteří své „štěstí“ zkusili, ani s doručením zboží nepočítala, jelikož opravdu tuto cenu považovala za naprosto zřejmou chybu.
Závěr
Český zákonodárce i soudy přistupují poměrně vlídně k ochraně obchodníka v případě, že se dopustil zcela zjevného omylu. Takový přístup se jeví jako racionální a správný, když v internetovém prostředí je náchylnost na technickou závadu výrazně vyšší, než je tomu v případě kamenných prodejen. Domníváme se, že na obchodníkovi nelze rozumně požadovat, aby v takovém případě zboží zákazníkovi dodal. Jak ukázala situace společnosti Reebok, může dojít k masivnímu nakupování, což by pro některé společnosti mohlo být při nutnosti závazku dostát naprosto likvidační.
