Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Od 1. ledna 2026 začne platit nový zákon, který zaměstnavatelům ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím některé rizikové práce na produkty spoření na stáří. Změna, která je součástí důchodové reformy, má kompenzovat náročnost profesí, kde lidé dlouhodobě pracují v těžkých podmínkách, například při extrémních teplotách, při vysoké fyzické zátěži nebo při práci s vibracemi. Zákon č. 324/2025 Sb. tak přináší zaměstnavatelům nový typ povinného výdaje, který se dotkne velkého množství firem v těžkém průmyslu, stavebnictví či strojírenství.

Důchodová reforma přinesla mnoho změn. Zaměstnanci vykonávající rizikové práce, kteří mohli odcházet do důchodu dříve, o tuto možnost přišli – reforma na ně však nezapomněla. Prostřednictvím nového zákona přichází alespoň s kompenzací v podobě povinného příspěvku zaměstnavatele na spoření na stáří.

Kdo má na příspěvek nárok?

Zákon nárok na příspěvek podmiňuje několika kritérii. Aby měl zaměstnanec na tento příspěvek nárok, musí:

• vykonávat rizikovou práci třetí kategorie podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,  a to pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami,,
• odpracovat alespoň tři směny rizikové práce v rozhodném období (rozhodným obdobím se rozumí kalendářní měsíc),
• aktivně oznámit zaměstnavateli, že chce právo na povinný příspěvek uplatnit.

Zaměstnanec tedy příspěvek nedostane automaticky – musí zaměstnavateli doručit písemně (případně jinak, pokud to zaměstnavatel umožní) oznámení, ve kterém musí uvést název penzijní společnosti, číslo účtu, na který má být příspěvek zaslán, a další nezbytné údaje, bez kterých by nebylo možné příspěvek platit.

Pokud zaměstnanec pracuje na jiné než osmihodinové směny (kratší, delší), započítá se mu tato směna poměrně. Takže například čtyřhodinová směna rizikové práce odpovídá polovině směny ve smyslu tohoto zákona.

Jak vysoký bude povinný příspěvek?

Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu na dané rozhodné období. Částka se bude zaokrouhlovat na celé koruny nahoru a bude se hradit stejným způsobem a ve stejné lhůtě, jako pojistné na sociální zabezpečení – rozdíl je pouze v tom, že se nebude platit České správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet penzijní společnosti zaměstnance.

Z pohledu daňového práva jde o daňově uznatelný náklad, tedy o výdaj, který si zaměstnavatel může uplatnit v rámci daňového přiznání.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel?

Zákon s sebou nese i několik administrativních kroků, které bude nutné začlenit do interních procesů.

1. Informační povinnost

Zaměstnavatel musí každého zaměstnance písemně nebo elektronicky informovat o právu na příspěvek a o způsobu jeho uplatnění. U nových zaměstnanců tak musí učinit ještě před zahájením výkonu rizikové práce, u stávajících zaměstnanců pak do 15 dnů od 1. ledna 2026. Pokud je tato informace poskytována elektronicky, musí být zaměstnanci přístupná tak, aby si ji mohl uložit a vytisknout.

2. Potvrzení o zaplacení

Jakmile zaměstnavatel příspěvek poprvé uhradí, je povinen zaměstnanci nejpozději do konce daného měsíce vydat potvrzení o zaplacení. Pokud si navíc zaměstnanec požádá, musí vydat i druhopis. Zaměstnavatel na druhou stranu může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů pro zaslání takového druhopisu (např. poštovné, tisk apod.)

3. Evidence

Zaměstnavatel musí po dobu 10 let vést a uschovávat evidenci zaměstnanců, kteří právo na povinný příspěvek uplatnili. Evidovat se musí zejména:

• jméno, příjmení a datum narození zaměstnance,
• datum uplatnění práva,
• název penzijní společnosti,
• počet odpracovaných směn rizikové práce,
• výše zaplacených příspěvků a data jejich úhrady.

Tyto údaje si navíc může kdykoliv vyžádat územní správa sociálního zabezpečení. Na žádost musí být údaje z evidence zaměstnavatelem předloženy, lhůta na předložení ovšem nesmí být kratší než osm dní.

Sankce za porušení povinnosti

Zákon stanovuje i sankce pro zaměstnavatele, kteří své nové povinnosti nesplní. Hrozí tak poměrně vysoké sankce za:

• neplacení povinného příspěvku – maximální pokuta až 2 000 000 Kč,
• nesplnění informační povinnosti nebo nevydání potvrzení – maximální pokuta až 200 000 Kč,
• nevedení evidence, neuschování záznamů nebo jejich nepředložení při kontrole – maximální pokuta až 50 000 Kč.

Závěrem

I když zákon nabyde účinnosti až v roce 2026, je vhodné se na jeho aplikaci připravit včas. Zaměstnavatelé by měli zmapovat, které pracovní pozice splňují podmínky rizikových prací – tedy zda se na ně nový zákon vztahuje, nastavit proces pro informování zaměstnanců a evidenci nároků a upravit interní dokumentaci tak, aby byla v souladu s novým zákonem.