Z praxe: Proč se nejprve obrátit na advokáta?

Ve druhém dílu seriálu Z praxe vám přiblížíme, proč je zásadní vyhledat advokáta hned na začátku trestního řízení.

Nikdo nemůže vyloučit, že si jednou nevyzvedne na poště předvolání k výslechu s přiloženým usnesením o zahájení trestního stíhání pro jakýkoliv trestný čin vyjmenovaný v trestním zákoníku z roku 2009. Může být proti vám oznámeno na policii či státním zastupitelství jakési vaše údajné závadné chování, nebo se policie může domnívat, že jste byl zapojen do široké, již vyšetřované, trestné činnosti.

Na počátku nastalé situace, kterou řešíme v průměru tak jedenkrát za život, není dobré si myslet, že se určitě jedná o omyl, nebo že situaci bez problémů vysvětlíte policejnímu vyšetřovateli. Určitě bychom měli být na výslech předem připraveni, čímž získáme i potřebný klid.

I když si myslíme, že víme, k jaké záležitosti se máme vyjadřovat, nikdy si nemůžeme být jisti, jaké skutečnosti má již policie k dispozici ve výpovědích jiných osob, které nám nemusí být vždy nakloněny, anebo v listinné podobě dokumentů založených ve spise.

Pokud se obrátíme o radu a informace na advokáta, jehož specializací je zejména trestní právo, dostane se nám informace, jak se k problému postavit. Základem by mělo být vědět předem, k čemu přesně máme vypovídat. Dosud platný trestní řád z roku 1961 to umožňuje, protože obviněný a jeho obhájce mají právo nahlížet do spisů, činit si výpisky a na své náklady kopie spisů. [1]

Již v této počáteční fázi se doporučuje zvolit si obhájce, který bude od počátku vaším průvodcem v trestním řízení. První úkon, který by měl realizovat, je spojit se s vyšetřovatelem a projednat s ním nahlédnutí do spisu za současného předložení vámi udělené plné moci. Zejména v rozsáhlejších kauzách je dobré, že si obhájce dokáže již od počátku udělat odborný názor z hlediska vaší případné trestní odpovědnosti. Prohlídkou spisu může zjistit i určité další procesní vazby a případně představu vyšetřovatele o dalším postupu ve věci. Standardním postupem obhájce je, že vám po nahlédnutí předloží kopie dokumentů, které považuje za důležité z hlediska vaší obhajoby. Tímto postupem se vyvarujete momentu překvapení ohledně předmětu výslechu a případně i způsobu jeho vedení ze strany vyšetřovatele.  Příspěvek píši zejména z důvodů eliminace situace, že vyšetřovatel nahlédnutí do spisu bude odmítat [2] například s tím, že vám to umožní až po vašem výslechu a že je to jeho právo. Jako laici nebudete mít vědomost o možnosti podat žádost o přezkoumání odmítnutí k rukám státního zástupce. Ten je povinen ji urychleně přezkoumat. Není výjimkou, že žádosti vyhoví i proti vůli vyšetřovatele. Může se stát, že vyšetřovatel nahlédnutí umožní až těsně před vaším výslechem. Budete-li mít s sebou obhájce, budete mít právo se s ním radit, jak dál postupovat. Jde zejména o problematiku odmítnutí vypovídat a zejména z hlediska taktiky celé vaší obhajoby.

Nejsou výjimečné případy, že právě seznámení se s podklady v trestním spise před vlastním výslechem bylo základem buď zastavení stíhání, že věc nedošla ani k soudu, nebo zprošťujícího rozsudku vyneseného soudem.

První výpověď ve věci může mít i další souvislost s případnou náhradou škody, neboť v některých případech je trestní oznámení a zahájení stíhání využíváno k získání podkladů k civilním žalobám o různé náhrady, pokud vaše stíhání není trestními orgány akceptováno.

Stejně tak je prvotní znalost spisu důležitá k vyřešení otázky, zda hned vypovídat nebo použít právo nevypovídat a využít svého práva se k věci vyjádřit kdykoliv v průběhu trestního řízení. Často se tohoto postupu využívá až při skončení vyšetřování, kdy je znám celý spis. Rozhodně nejsou na místě úvahy obviněných osob, že vezmou-li si hned od počátku stíhání obhájce, bude to v očích vyšetřujících orgánů považováno za přitěžující okolnost svědčící spíše o vaší vině.   

Výše uvedená doporučení vycházejí i z konkrétního případu, kdy důsledný postup obhájce ve spolupráci s obviněným ohledně uplatnění jeho práv k nahlížení do spisu vedl ke zprošťujícímu rozsudku v administrativně složitějším případu u soudu prvního stupně.