Základní zásady trestního řízení 1. část

Trestní právo je nedílnou součástí právního systému každé země, jehož hlavním cílem je ochrana společnosti před nelegálními činy a zajištění spravedlivé reakce státu na trestné chování jednotlivců. Trestní právo, kromě toho, že chrání veřejný zájem, má zároveň za úkol chránit jednotlivce před nespravedlivými a svévolnými zásahy do jejich práv a svobod. Základní zásady trestního práva tvoří fundament právního systému, který je navržen tak, aby zaručil nejen potrestání viníků, ale také ochranu práv obviněných a zajištění transparentního a férového procesu. V tomto článku Vám představíme první čtyři.

Zásada řádného zákonného procesu - První a nejzákladnější zásadou, která je klíčová pro celý trestní právní systém, je zásada řádného zákonného procesu. Tato zásada jednak zajišťuje, že nikdo nesmí být stíhán nebo odsouzen jinak než v souladu se zákonem a jednak to, že všechny kroky, které jsou podnikány v průběhu trestního řízení, musí být v souladu s platným právem. Význam tohoto principu spočívá v ochraně jednotlivců před svévolným stíháním, které by bylo v rozporu s právním řádem, a v ochraně základních práv jednotlivců, jak jsou definována v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod.

Zásada presumpce neviny - Druhou zásadou, která tvoří základ trestního řízení, je presumpce neviny. Tato zásada stanoví, že každý obviněný je považován za nevinného, dokud se jeho vina neprokáže. To znamená, že obviněný není povinen prokázat svou nevinu, ale je povinností státu a státního zástupce, aby prokázali jeho vinu na základě objektivních důkazů.

Presumpce neviny je základním kamenem spravedlivého trestního procesu, protože zajišťuje, že obviněný nebude považován za vinného pouze na základě podezření či obvinění. Tento princip má za cíl jednotlivce chránit před předčasným stigmatizováním a umožňuje jim bránit se proti obvinění na základě objektivních a věrohodných důkazů. Také znamená, že žádná osoba nesmí být považována za vinnou, dokud o tom nerozhodne nezávislý soud na základě řádně provedeného dokazování.

V rámci této zásady musí orgány činné v trestním řízení shromáždit a předložit důkazy, které budou objektivní a spolehlivé. To zahrnuje nejen důkazy obviňující obviněného, ale také důkazy, které mohou obviněného osvobodit. Tato zásada také vyžaduje, aby soudní rozhodnutí byla založena na skutečnostech a důkazech, které byly získány v souladu s právními normami. Tím je zajištěno, že v případě pochybností o vině obviněného je nutné rozhodnout v jeho prospěch, což je základní princip, na němž stojí spravedlivý proces​.

Zásada legality – Tato zásada je třetí klíčovou zásadou trestního práva, která stanoví, že trestní stíhání je nutností v případě, že došlo k spáchání trestného činu. Tento princip znamená, že státní zástupce je povinen zahájit trestní stíhání, pokud má dostatečné důkazy o spáchání trestného činu, a to bez ohledu na to, zda o trestném činu informuje např. oběť nebo kdokoli jiný.

Tato zásada slouží k zajištění, že všechny protiprávní činy budou řádně vyšetřeny a že každý, kdo spáchá trestný čin, bude stíhán podle zákona. Zásada legality tak chrání nejen jednotlivce před zneužitím trestního práva, ale také zajišťuje, že stát nebude přehlížet žádný protiprávní čin a že veškeré trestné chování bude řádně postihováno.

Ve vztahu k této zásadě je důležité si uvědomit, že trestní právo může v některých případech stanovit výjimky, například v situacích, kdy zákon stanoví, že trestní stíhání není možné (např. v případě amnestie nebo promlčení). I přesto zásada legality zajišťuje, že trestní stíhání je nezbytné v každém případě, kdy se zjistí, že došlo k porušení zákona​.

Zásada rychlého procesu - Čtvrtou a neméně důležitou zásadou trestního práva je zásada rychlého procesu. Tato zásada zdůrazňuje, že trestní věci musí být projednávány bez zbytečných průtahů. To znamená, že žádný obviněný nesmí být vystaven nepřiměřeným průtahům v řízení, protože dlouhé čekání na rozhodnutí soudu může mít negativní důsledky nejen pro obviněného, ale i pro spravedlnost jako takovou.

Trestní řízení by mělo být vedeno efektivně, aby obviněný nemusel čekat na rozhodnutí soudu po příliš dlouhou dobu, což by mohlo mít vážné dopady na jeho psychiku a právní postavení. Zásada rychlého procesu je také důležitá pro prevenci zneužívání trestního řízení a pro zajištění, že případné rozhodnutí bude včas vyneseno a že případ bude uzavřen bez zbytečných prodlev. Tato zásada je často spojena s právem obviněného na osobní svobodu, protože dlouhý proces může vést k neodůvodněné vazbě nebo jiným nepřiměřeným omezením práv obviněného​.

Základní zásady trestního práva, jako jsou řádný zákonný proces, presumpce neviny, legality a rychlý proces, tvoří pilíře, na nichž spočívá spravedlivý, efektivní a zákonný právní systém. Porozumění těmto zásadám je zásadní pro každého občana, protože pomáhá chránit naše práva a svobody v rámci právního státu.

Je důležité si uvědomit, že trestní právo není pouze nástrojem pro potrestání pachatelů trestných činů, ale také nástrojem ochrany jednotlivců před nezákonnými zásahy do jejich práv. Tyto zásady zajišťují, že každý, kdo se dostane do konfliktu se zákonem, bude mít spravedlivý a transparentní proces.

Zdroje:

ŠÁMAL, Pavel. § 2 [Základní zásady trestního řízení]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 15.

DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád: Komentář. Wolters Kluwer [cit. 2025-3-13]. ASPI_ID KO141_1961CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.