Z praxe: Sugestivní otázky
S radostí vám představujeme náš nový seriál „Z praxe“, kde pravidelně nahlédnete do příběhů a situací, které se skutečně staly, a seznámíte se s reálnými právními problémy i jejich řešením. V každém dílu vám přineseme pohled na zajímavé případy z různých právních oblastí, přičemž se zaměříme na praktické rady a přístup ke spravedlnosti.
Nesprávná otázka jako odpověď ke zproštění
Představte si, že skládáte písemný test. Během jeho vyplňování k vám přistoupí zkušební komisař, se kterým prohodíte pár vět. Obsah společné rozpravy nikdo neslyšel, ale z dálky mohl vypadat jako mávání kouzelného proutku. Pravdou je, že vaše odpovědi na testové otázky: do jaké kategorie zařadit samočinné zbraně, kdy je povolen lov dravých ryb nebo kdo má na obrázku přednost v jízdě, máte správně. Zaujatého pozorovatele už ale nezajímá, z čí hlavy vědomosti skutečně vzešly. Má totiž „na první dobrou“ jasno.
Po čase zjistíte, že zkušební komisař je trestně stíhaný pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby[1] a vy jste předvolán jako svědek. Do té doby jste na policejní stanici nebyl a pracovní prostředí příslušníků policie na vás působí podobně, jako akurátní vyšetřovatel. Jste nervózní. Po čase to trochu rozdýcháte a na otázku policisty: „Jestli k vám během testu někdo, popřípadě kdo, přistoupil, a zda vám někdo něco během tohoto testu „odkontroloval“ odpovíte, že nikoli. Nechcete „potopit“ zkušebního komisaře a určitě nemáte nastudovaných 471 paragrafů trestního řádu a 421 trestního zákoníku. Jedno „ne“ nic nezpůsobí a vy tu jste přeci jen jako svědek. Odpovědí jste to vyřešil trochu po svém, nevím by znělo jak z každé druhé kriminálky na České televizi – trochu trapně.
Poučení o možnosti odepřít výpověď a následcích křivé výpovědi věnujete tolik pozornosti, jako v kurzívě slitému textu kompletního poučení svědka o průběhu výslechu v policejním protokolu, který jste těsně před odchodem domů podepsal.
Za nedlouho jste obviněn z křivé výpovědi[2]. Policie totiž měla od začátku komunikaci s komisařem na videu a otázka na výslechu mířila „najisto“.
Po více jak 4 letech od památného testu, 3 letech od dnes nezapomenutelného výslechu a 1 rok od obžaloby, jste nejprve soudem odsouzen a po pár měsících odvolacím soudem zproštěn obžaloby. Policií položená otázka byla totiž tzv. návodná. Obsahovala okolnosti, které se měly z vaší výpovědi teprve zjistit, a proto nebyla ve vašem trestním řízení použitelná.
Jak to mělo správně vypadat? Pokud policista chtěl ze svědecké výpovědi zjišťovat, jestli k vám během testu přistoupil zkušební komisař a zda kontroloval odpovědi na testové otázky, měl se nejprve ptát na to, jestli k vám někdo během testu přišel a až následně co tento člověk dělal. Správně formulovanými dotazy mohl zjišťovat i to, zda komisař odpovědi na test kontroloval a jestli a jak dal závěry této kontroly najevo. Místo toho se vás rovnou zeptal na to, co chtěl z vaší svědecké výpovědi „zjistit“ a vás obvinit.
Nehledě na konkrétní jména, čas a to, jestli se jednalo o zbrojní průkaz, rybářský lístek či autoškolu. Text popisuje skutečný případ, který i přes odsuzující rozsudek okresního soudu, dopadl nakonec pro našeho klienta po odvolání dobře.
V rozsudku odvolacího soudu stojí, že okresní soud neměl hlavní líčení nařizovat. Místo toho měl trestní stíhání rovnou zastavit. Skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Dosažení spravedlivého rozhodnutí trvalo déle, než bychom si s klientem přáli. Společně jsme jej ale vybojovali. Jinak než bojem, se pravomocně skončený příběh s dobrým koncem popsat nedá.
Není v silách každého, koho se trestní řízení dotkne, aby hrál vyrovnanou hru. Pochopitelně se složitým pravidlům a náročné praxi trestního práva nevěnujete. Doporučujeme proto, abyste vždy zvážili své schopnosti a nechali se v trestním řízení zastoupit advokátem.
[1] Ustanovení § 329 odst. 1 tr. zákoníku: „Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc, nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.“
[2] Ustanovení § 346 odst. 2 tr. zákoníku: „Kdo jako svědek nebo znalec před soudem nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nebo takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“